Poslední dobou se mi zdá, že jde všechno úplně jinak, než jsme si naplánovali, než jsme chtěli. Z bydlení ve Švédsku sešlo, ze svatby sešlo. Sotva se člověk začal na něco těšit, okolnosti se změnily a všechno se nějak zkomplikovalo. Ale zdá se, že jsme to všechno zatím ustáli. Co člověka nezabije, to ho posílí! Přestěhovali jsme se zpět do Brna a rozbili hlavní ležení v Soběšicích. A to magické datum, 2. 10. 2010, jsme oslavili každý po svém, 2000km od sebe. A že to byl pěkný den! Mimochodem, ten den má ve Švédsku svátek "Love"...

A můj zdravotní stav? Ten se lepší. Ty hodnoty, které mají klesat, klesají. Ostatní hodnoty koriguju těmi dalšími 4 krabičkami prášků. Zatím ještě nejsem stabilně zakotvená, ale začátkem prosince už bych být mohla a pak se prý uvidí. Ale největším úspěchem je to, že už jsem podle doktorů práceschopná. Takže, pokud o něčem víte, sem s tím! ;)

A Rajmo? Jeho stav byl o poznání lepší. Vyvázl bez větších potíží a dokonce bez léků! (Nedá se říct, že bych mu nezáviděla.) Nicméně aktuální stav zjistíme za pár dní, čeká ho kontrola, která nám SNAD řekne, že jeho tělo ten toxický sajrajt už dokonale zlikvidovalo!

No a další plány? Nemáme. Protože se zase něco zvrtne a kdo se má pořád přizpůsobovat! Ikdyž, někdy bysme už konečně rádi tu svatbu...